KAŽDÁ KNIHA MÁ KONEC PŘÍBĚHU
Když jsem se rozhodla v prvním kroku si změnit mé křestní jméno, tak jsem netušila jak dlouhá taková cesta přeměny může být. Nebýt více lidiček kterým jsem neskutečně vděčná a ráda za ně,z naší malé zemičky. Jak z Čech, Moravy tak i ze Slezska. Ale i jedné moc prima super holčině z Norska. Všem přeji nejen v osobním životě mnoho štěstí a úspěchu. Na takové to cestě je někdy zapotřebí pomoci od jiných neznámých či známých ale i rodiny. I já jsem potřebovala pomoct a ještě ji budu potřebovat. Před několika lety jsem byla u komise jenž mi schválila operativní zákrok. Ale nikdo nezná události z budoucnosti. Kvůli celosvětové nákaze jsem musela čekat několik let a následně si i prodlužovat rozhodnutí od komise. Ale před několika dny jsem se pomalu začala pročítat knihou jenž již pomalu končí. Ještě mi chybí dočíst několik posledních stránek. Na konci je totiž již pouze nedokončený obsah této knihy.
Přišla na mne po tak dlouhé době řada. Před několika dny jsem se dozvěděla od mého budoucího chirurga kdy mne bude operovat. Nechci říci že mi spadla brada, ale srdce v patách jsem měla určitě. V druhé polovině příštího měsíce se ocitnu na příjmu v nemocnici a následující den mne čeká SRS operace. Na jednu stranu jsem šťastná jako nikdy v životě, ale na druhou stranu mám strach jestli se nestane něco co by se stát nemělo.
Ta poslední stránka knihy by mohla být o posledních a prvních prožitých dnech v tomto roce.
