TICHO PŘED BOUŘÍ
Všichni jsme se setkali se situací o které se dá říci že není běžná. Nikdo po nás nic nechce, nenastávají žádné běžné každodenní problémy, je ticho kdy ani ptáčka zpěváčka není slyšet, policisté nechtěli zaplatit pokutu za rychlou jízdu a dalo by se pokračovat.
Sice vím co mne čeká v příštích několika měsících. Jenže taková ta nejistota kdy nevíte jestli se něco nestane co by správně ani nastat nemělo. Nějaké to nepříjemné překvapení. Nepříjde třeba důležitý dopis, něco vám někde zamítnou, někde budete muset zaplatit nečekanou finanční částku, že máte neznámého sourozence, někdo vám na parkovišti naboural auto a spoustu dalších překvapení.
Čeká mne pozvánka k odborné komisi MZČR, návštěva odborné komise MZČR, konzultace s chirurgem Vřeským kvůli SRS, čeká mne další návštěva ortodoncie a dále i konzultace na ortognátní poradně.
Zatím čekám na dopis od odborné komise, který ukončí toto neutuchající čekající období a začne se tak opět něco dít. Už aby to bylo.
Pozvánka k odborné komisi – I
Byla jsem ještě dnešní ráno nesvá jelikož jsem stále nevěděla jak to bude s pozvánkou, kdy vlastně příjde. Tak nějak mi to již nedalo a zavolala jsem paní Tiburcové na ministerstvu zdravotnictví ČR. Tak jako i minule velmi příjemným a vstřícným hlasem mne potěšila na mou otázku ohledně pozvánky její dopověďí. Že je vše v pořádku, že pozvánky byly podány na poště včera, tedy 09 října. A že by měli přijít dnes nebo nejpozději do pondělí 14 října. Záleží prostě na místě bydliště. Někdo to má blíže a někdo dále. Hlavně s poštou která se pyšní hláškou „Dnes podáte, zítra dodáme“, nikdo nemůže počítat na sto procent… hi hi hi.Vždy mají výmluvu.
Konečně končí ono období kdy jsem mohla říci „ticho před bouří“.
Pozvánka k odborné komisi – II
Dnes došlo k doručení oné vysněné pozvánky k odborné komisi MZČR. Jde o další vážný životní krůček jenž mne ještě více břibližuje k nejvýznamnějšímu dni v mém životě
Sama jsem nevěděla jak taková pozvánka vlastně vypadá. Třeba jsem nenašla tu správnou stránku v různých blozích kde by byla ukázána. Proto pro všechny holky jenž by chtěli také vědět jak vypadá taková pozvánka, tak tady dávám kopii takové pozvánky jenž mi přišla poštou doporučeně od odborné komise MZČR.
JEDNÁNÍ ODBORNÉ KOMISE MZČR 30.10.2019
Tak je to tu. Po dlouhodobém čekání nadchází onen důležitý den jenž rozhodne o mé příští budoucnosti v mém životě. Ještě včera ráno jsem byla celkem nervózní. Nakonec jsem ale došla k závěru že je opravdu zbytečné se nervovat. Zrovna na toto mne pár lidiček upozornilo. Když jsem si promítla argumenty ode všech tak jsem si šla zcela v klidu udělat něco k večeři. U večeře a stresovat se? To přeci nejde dohromady .. hi hi Jídlo se má jíst přeci v klidu. Kamarádka se mne ještě ten den večer ptala na mé pocity. Jediné co jsem jí mohla říci je že jestli už někdo někde rozhodl tak s tím stejně nic neudělám. Tak proč se stresovat? =:c)
Dnes je třicátého října dvatisíce devatenáct a nastal tak den kdy má zasedat odborná komise rozhodující o změně pohlaví. Ráno jsem se nějak ani moc nepřipravovala. Něco k snídani, vybrat si něco na sebe, namalovat se a pak se již pouze vydat na cestu do Práglu. Nejsem přímo z Práglu a cesta vlakem také netrvá půl hodinky. Ale spánek po cestě byl příjemný. Co se týče Práglu, jak jsem již někde četla, opravdu tam raději nejezděte autem. Tam někde najít místo na zaparkování není jednoduché. Vyplatí se přijet na místo za pomoci MHD (metro, tramvaje, autobusem) nebo pěšky z vlakového nádraží (je to příjemná procházka). Přesto jsem využila služeb metra. Metrem (linka -B směrem na Zličín) jsem jela na stanici „Karlovo náměstí“ z nějž se dá vysednout přímo u MZČR. Až budete ale vysedat v této stanici tak se podívejte na nástupišti jakým směrem budete chtít vycházet z podzemí metra. Celá stanice se totiž nachází pod obydlenou částí města. A jedna strana stanice vychází na skutečném „Karlově náměstí“ a druhá strana vychází na „Palackého náměstí“ kde se nachází MZČR. Je to zajímavé ale po silnici z „Karlova náměstí“ k druhému východu „Palackého náměstí“ to je celkem dálka.
Podívejte se na mapy.cz (MZČR-Palackého náměstí> základní: nahlédni …zde panorama: nahlédni …zde) Zde je vidět kde jsou východy metra a budova MZČR. Ta budova je nepřéhlednutelná. Před hlavním vchodem se nachází stromoví s památníkem Františka Palackého.
Velké vstupní dveře hlavního vchodu do budovy mají nad sebou vlajky a po stranách je hlavní vchod označen deskou MZČR. Po vstupu do budovy se předemnou objevují turnikety, takový ten detekční rám jako mají na letištích, ochranka která stojí u rentgenu a po levé straně také recepce. Paní recepční mi ukázala desky se seznamem lidiček a sdělila jestli se tam najdu tak ať se podepíšu. Bylo tam hodně jmen a ani jsem to raději nepočítala. Ale byla jsem tam a tak jsem se podepsala. Ještě že to nechtějí krví.. hi hi hi. Ani jsem se nestačila nadechnout abych se zeptala kam vlastně mám jít a paní mne ihned informovala že se mám podívat směrem přes turnikety do prava, kde jsou na protější zdi vidět ještě staré litinové radiátory. Takové ty co kdysi ještě byly v panelácích i v bytech v sedmdesátých a osmdesátých letech. A po pravé straně od nich jsou dveře kam mám jít. Po cestě z recepce mne však ještě čekala kontrola u ochranky. Mou kabelku jsem musela dát na takový pás jenž zajel do rentgenu a ten pán pak již na monitoru jen viděl jestli tam nemám nějaký nepovolený kontrabant.. hi hi. Samozřejmě že mne osobně čekal ten jejich detekční rám kterým jsem musela projít. Co kdybych náhodou u sebe také něco neměla. Samozřejmě když jsem jím procházela tak se rozezněl. Začínám tedy prohledávat kapsy a ejhle. Zapomněla jsem na telefon. Ještě jeden opětovný průchod rámem a vše již bylo v pořádku. Pán z ochranky mi již jen podal kabelku a řek že mohu jít.
Zaměřila jsem se tedy na onen radiátor a když jsem se k němu blížila tak jsem již shlédla ony dveře o nichž paní recepční mluvila. A nebyly označeny jako 223K, Nýbyrž jako 223A. Vstoupila jsem tedy do místnosti kde již bylo několik mladíků. Na levé straně od dveří jsou křesla a jedna malá sedačka které se stáčí kolem stolu. Na stole ležela zrovna nějaká bunda u níž nikdo neseděl. Na jednom křesle seděl nějaký mladík a po prové straně ode dveří stáli další dva mladíci. Řekla jsem si proč stát. Šla jsem si tedy sednout a již jen čekala. Dívala jsem se kolem sebe a byla jsem překvapená. Na mé levé straně byli dveře s označením 223A, na pravé straně byli dveře s označením 223B, 223C. A přímo přede mnou velké prosklené dveře s označením 223K. Tak si v duchu jen říkám. A kde je ten zbytek písmen mezi „C“ až „K“ ? hi hi.
Asi tak po pěti minutách z velkých dřevěných prosklených dveřích vychází nějaká holčina a sedá si k osamocené bundě jenž leží na stole. Chvíli se nic neděje a pak vychází nějaká paní z těch samých dveří a jen pokyne větou..pojďte dál. Holčina se tedy zvedla a vrátila se opět do dveří. Ani né po minutě se vrátila s velkým úsměvem na tváři a velkou radostí. A se zapletenými prsty na rukách zajásala se slovy „vyšlo to“. Tady bylo opravdu vidět velké nadšení. Kdybych jí potkala kdekoliv ve městě na ulici, tak bych nevěděla že se narodila jako někdo jiný. Asi tak po dalších několika minutách vyšla ta samá paní se seznamem v ruce a ptala se na jména. Kdo přišel a kdo ne. Když jsem jí řekla to své tak jen řekla super. A následně odešla. Pozvala si jednoho dalšího čekajícího a opět jsem čekala. To čekání mi alespoň mohl zkrátit telefon se svými hrami. Opět vyšla ta neznámá paní a zeptala se mne jestli mám sebou platné psychologické vyšetření. Velice mne zaskočila. Musela jsem se zeptat jak to myslí že psychologickou zprávu jsem už dávno na MZČR zaslala. To sice máte pravdu ale zpráva již pozbyla platnost. Vyřkla a pokračovala. Budu od Vás potřebovat novou platnou zprávu od psychologa ale to už nějak uděláme. Teď se tím nezatěžujte. Paní se opět vrátila za dveře s označením 223K. Opět jsem si vzala do ruky telefon a hrála jsem si nějaké ty hry abych se nenudila. Přišla řada na další osobu jímž byl nějaký kluk s deskami. A tak jako u té slečny když ho komise poslala si sednout do čekárny. Tak si jen stoupl ke stolu a s rafinovaným úsměvem pronesl … je jich tam na nás jako psů. Musela jsem se pousmát. Na to si jej opět komise pozvala zpět kde mu řekli výsledek z jednání komise. Pak jsem se již jen dívala jak odchází.
Vyšla opět ta paní a jen řekla mé příjmení a pojďte dál paní xxxx-ů. Právě přichází ten okamžik kdy člověku prochází v myšlenkách spousta věcí a neví pořádně co dělat. Nakonec jsem tedy vstala z pohodlné sedačky a vešla do těch velkých dřevěných prosklených dveří. Ve dveřích se mýjím se sexuologem „Petr Weiss“ jenž mi potvrdil mou „poruchu hormonální identity“ a zároveň jsem u něj dělala všechny ty další nepřijemné testy. Možná právě kvůli tomu nebyl přítomen u komise.
Když jsem vešla do místnosti, tak to tam vypadalo jako na slavnosti. Toliko lidí v jedné místnosti u velkého dlouhého stolu jako na svatbě. Asi tak deset lidí tam mohlo bý. Ihned jsem si vzpomněla na větu „je jich tam na nás jako psů“ .. hi hi hi. Jen po pravé straně byl stůl zakončen do písmene „L“. Přímo předemnou jsem ihned poznala sexuologa „Ivo Procházka“ a hned jako první po levé straně „Hana Fifková“. Ostatní lidi jsem nikdy v životě neviděla a nevěděla jsem ani kdo to je. Tak mne v duchu napadlo…je tu „Ivo Procházka“. Neměl by být mimo místnost komise? Dle všeho by se jí v tu chvíli neměl účastnit jako můj sexuolog. Ale bylo mi to jedno. Byl na mne vždy příjemný a tak jsem ani neměla důvod nesoouhlasit s jeho účastí. Právě naopak.
Po pravé straně kde byl na stole počítač si tato paní (jenž mne pozvala do místnosti) stoupla za tento stůl s počítačem a jen mi řekla ať se posadím na židličku která je předemnou, pak se následně představila. Jmenuji se „Štěpánka Tiburcová“ a jsem předsedající komise. (jestli to píšu správně) Následně pronesla že mne vítá u komise pro změnu pohlaví. Už mi před nějakou dobou bylo od někoho řečeno, že na jejich otázky se nelze připravit a u každého človíčka jsou individuální. Přesto ta první otázka bude asi u všech stejná. Paní „Štěpánka Tiburcová“ začala jednání komise větou: Požádala jste o změnu pohlaví, zkuste nám tuto žádost obhájit, proč chcete změnit pohlaví, co Vás k tomu vede? V podstatě jim řeknete jak to s vámi bylo od dětství až do dne vašeho rozhodnutí.
Otázky na délku užívání hormonů jsem jen potvrdila sexuologovi „Ivo Procházka“. A následná otázka zněla, zda jsem na sobě registrovala nějaké zdravotní obtíže v rámci užívání hormonů. Samozřejmě nějaké zvlášť viditelné zdravotní potíže jsem nesledovala. Snad jen na změně mé váhy.. (před nasazením hormonů na štítnou žlázu jsem byla štíhlá. A po jednom měsíci od započetí užívání hormonů na štítnou žlázu jsem začala přibírat na váze) Jelikož se mne na tuto otázku ptala nějaká ta paní, tak mou odpovědí bylo jestli mi nechce ráda pomoci od pár kil navíc.. Tak se zasmála a řekla že ne. Bylo vidět že komise má dobrou náladu. Další otázky se spíše týkaly osobního směru. Jde o otázky které jsou opravdu individuální. A tak se každého budou ptát na něco jiného.
Náhle promluvila „Štěpánka Tiburcová“ a jen řekla že si mohu jít sednout do čekárny a počkat až mne vyzve. Šla jsem si tedy ještě sednout na mé místo na sedačce. Ale když jsem procházela dveřmi, tak mne překvapilo kolik dalších lidí přišlo ke komisi. Jak holky tak i kluci. Když už jsem si sedla na mé místo na sedačce. Tak vyšla „Štěpánka Tiburcová“ ze dveří a pozvala mne opět do místnosti s označením 223K.
V ten okamžik jsem se pořádně nemohla nadechnout jak jsem byla nervózní z výsledku komise. Její větou o rozhodnutí bylo že komise schvaluje mo změnu pohlaví ale pod podmínkou že dodám co nejdříve psychologickou zprávu s platným datumem. Nechť co nejdříve kontaktuji svého psychologa aby mi ji mohl co nejdříve zaslat. A následně abych já mohla tuto lékařskou zprávu psychologa zaslat na adresu Ministerstva zdravotnictvi. Na tu samou kam jsem posílala žádost ke komisi. (Odkaz na adresu je po levé straně na této stránce jako tlačítko „Adresy“.
Všichni jenž jste prošli tímto řízením víte jak mi asi v ten okamžik bylo. Všechny ty obavy a nervozita ze mne spadly. Byla jsem během několika sekund osvobozená a šťastná.
Poděkovala jsem jak paní Štěpánce Tiburcové tak i komisi a popřála jsem jim hezký den. Nečekala jsem jakoukoliv odezvu od cizích lidí. Ale i tak jsem si vyslechla od všech že děkují. Celkem mne překvapilo že by úřední lidé říkali ..děkuji či děkujem.
Ani jsem se nedostala ještě domů a už jsem posílala SMS mému psychologovi, co se stalo a zda mi může poslat tu samou psychologickou zprávu s novým platným datumem pro komisi. Jeho rychlá odpověď „není problém, chcete to poslat na vaši adresu?“ mne potěšia. Tak již jen těch pár dní počkám na dopis a pak jen přepošlu následně na MZČR k Štěpánce Tiburcové.
Není ten článek moc dlouhý? Ten den proběhne tak rychle že ani nebudete vědět co všechno se dělo u komise. Ale výsledek si budete pamatovat do konce života. =:c)
Mapka MZČR
Obrázek ukazuje co nalezneme v přízemí ministerstva a kde naleznem jak recepci, kontrolu, dveře s označením 223K a také jak to vypadá v místnosti kde zasedá komise.
1. hlavní vchod
2. recepce
3. kontrola
4. vchod do čekárny
5. čekárna
6. židlička kam si Vás u komise posadí
Kouzelné dveře budoucnosti
Nedalo mi to a vyfotila jsem si ony kouzelné dveře za nimiž již zasedala komise. Skrze skla jsou vidět stíny přísedících jenž čekají na každého zvlášť. Za těmi to dveřmi se děje to kouzlo které vám může rozzářit váš úsměv a budoucí život. Právě za nimi naleznete svou kouzelnou budoucnost ve formě papíru.
>> Obrázek zvětšíte kliknutím naň <<
>> Obrázek zvětšíte kliknutím naň <<
Slovníček: co znamená zkratka "SRS"? Tato zkratka je v anglickém jazyce "Sex Reassignment Surgeries". Do českého jazyka přeloženo jako "Operace změny pohlaví". Ale kdybychm tomuto českému pojmenování přiřadili zkratku "OZP", kdo ví jak by to dopadlo. Zkratka "OZP" totiž znamená "Oborová zdravotní pojišťovna". =:c)
