Epilace vousů VIII
V posledním týdnu jsem zjistila že mi rostou slabouké chloupky, jenž jsou tak slabounké že je na první pohled nevidím. Ač se to nezdá, tak jich o trochu více přibilo než posledně. V grafu jsem posledně uváděla zůstavajícího množství chloupků s 5%. Pokavaď to mohu porovnat, tak dnes bych dala 6%. Stále né a né si dát říci. Opravdu se chloupky brání za každou cenu. Jejich oslabení je ale znát stále více a více. Při dnešní epilaci paní doktorka se podivovala jak to již mizí. Stav totiž při našem prvním setkání nelze porovnávat s dnešním stavem. Dokonce se chtěla paní doktorka pomalu loučit s tím že ještě jednou, nanejvýše dvakrát a již se neuvidíme. Chloupky totiž již dohledává pod velkou lupou se světlem. Kdyby mělo dojít k ještě dalším třem zákrokům, tak mi to vadit nebude. Hlavně aby se již žádné chloupky neobjevovali.
Nezapomněla jsem jí však s humorem pokárat že se samozřejmě jen tak loučit nebudeme. V sezeních budeme stále pokračovat. Jen poté budou probíhat jiné epilace. Tak se příjemně pousmála a vzala to i s humorem. Nedalo mi to a rovnou jsem se začala ptát na ceny epilace rukou, prsou a nohou. Jelikož stále probíhá akce poloviční cena. Hlavně mne ale zajímá epilace nohou. Epilace tedy začíná od prstů u nohou a končí na úrovni rozkroku. Celková cena za jedno sezení po slevě činní cca 2500,-Kč Tak jsem byla mile překvapená. Takovéto slevy musím využít co nejdříve než skončí.
Dnešním dnem se zatím celková cena všech sezení laserové epilace dostala k 15.800,-Kč. Ta částka opravdu není až tak malá. Přesto ji zkuste vynásobit dvěmi. Teprve poté by člověk měl začít dýchat z plné ceny. Proto jsem maximálně spokojena jak s cenou tak i s výsledky. Dle všeho by se cena za další sezení mohla snížit na nějakou tu poměrnou finanční částku. Chloupků stále totiž ubývá a tak se již zákrok bere na počet jednotlivých pulsů.
Bývalý zaměstnanec
Často si říkám. Co by mne ještě tak mhlo zaskočit? To že mne v práci oslovují v ženském rodu již beru jako hřejivé a jsem za to moc ráda. Co by mne mohlo ještě tento měsíc potěšit? Však jsem se mýlila a další překvapení mne čekalo před pár dny. Při cestě do práce mne u zastávky zastavil jeden bývalý spoluzaměstnanec. V tu chvilku mne nepoznal, ale po té co zaslech můj hlas byl značně překvapen. I já jsem byla překvapena když jsem zaslechla s čím se mi zrovna svěřil. „Kdybych s tebou nepracoval tak bych tě nepoznal. A už bych si tě chtěl namluvit“. Mne osobně se nikdy nelíbil jak po fyzické stránce tak i s jeho názory. Přesto nebyl nikdy hloupý. Když se podívám v práci do zrcadla, tak si říkám jestli je ta proměna již opravdu tak znatelná? I přesto že si doma v zrcadle myslím že tomu tak je. Jen mám občas pochyby. Ale i tak jsem spokojená s tím že bude proměna stále lepší a lepší. Již několik měsíců neslyším vulgární poznámky a pošťuchování od lidí nejen v mém okolí. Tak zatím budu čekat na mého prince na bílém koni. =:c)
EU Coming-out
Kdyby každý coming out probíhal tak jako ten poslední. Jak často se stává při takové to události že se na vás nedívají skrze prsty či vás zcela neodepíší. Už se mi to stalo mnohokrát. Ale tento poslední coming out proběhl podle mně zcela netradičně. nemohu zde popisovat o koho jde. I oni chtějí mít své soukromí. Ale jak to bylo? Přijela jsem ke známým jichž si velmi vážím. A určitě bych o jejich přátelství nechtěla přijít. Ale již jsem se několikrát spálila a tak jsem nevěděla jak to celé dopadne. Znám je přes čtrnáct let a jsou věřící. Jen jsem se jich nikdy neptala v jaké víře. Něměla jsem tedy sebemenší tuší jak některé životní událostí řeší. Ale nedalo se již nic dělat. Na mne jsou již změny znát a tak jsem počítala s tím že se začnou ptát. Tomu jsem musela předejít a zároveň tak zjistit zda za mnou zavřou dveře či nikoliv.
Vzala jsem si s sebou potvrzení o započetí přeměny a to jsem jim ukázala. Ale nerozumněli tomu. Nikoliv že by neuměli číst či by byli mentálně nějak postižení. Šlo totiž o jazykovou bariéru. A já jsem nevěděla jak to přeložit. Nezbývalo mi tedy nic jiného než se podívat do slovníku. Ten název po překladu zněl tak hrozně že jsem to ani nechtěla psát na papír. A jen mu to ukázala na monitoru notebooku.
Jeho přístup k celé té věci mne celkem překvapil, na to že jsou věřící. Co jsem se dozvěděla z odpovědi? Jeho odpovědí tedy bylo…víš XXX, známe tě čtrnáct let a je nám jedno jak budeš vypadat. Vždy jsi vítán/a. Tohle mne málem porazilo. Škoda že se s takovým přístupem nesetkám častěji. A proč jsem napsala „vítán/a“? Nepamatuji si že by mne v jejich jazyce někdy oslovili v ženském či mužském rodě. Takže oslovení asi nijak řešit nebudou .. hi hi hi. Už si jen musí počkat až budu mít na konci příjmení -ová. Tuhle část jsem jim kdysi totiž již vysvětlovala.
